BLOODYLEE.info - Garth BloodyLee

Veřejné nástěnky a další obdivuhodnosti života

Podchody jsou občas jako vesnické veřejné nástěnky, akorát vzkazy jsou poněkud jiného charakteru. Protože veřejná nástěnka je určena k zveřejňování vzkazů a je zcela legitimní na ni zveřejnit text „ztratil se pudl slyší na jméno bobík za nalezení odměna 1000Kč“, udělat toto v podchodě by znamenalo vandalství. Naopak vyvěsit na nástěnce text „Novák je píča a má ho malýho“ by bylo považováno za neomalenost, hrubost a hloupost. A to i v případě, že napsané je pravda pravdoucí.

Situace kolem festivalu ALTROS ROCK, který spěl po minulém fiasku ke konci, se konečně lepší a Štoky se ujímá po Šefčovi funkce prestižního ředitele. Altros se trochu umenší, což mu nebude vůbec na škodu a pevně věřím, že díky zapálení nového šéfa pro věc Altros bude příjemným a snad i trochu specifickým festem.

Lucky článek Škola Aria se objevuje na druhém místě při vyhledávání v googlu, což je celkem úspěch. Tak ho taky napřímo prolinkuji:D… Stojí za přečení, i komentáře pod ním.

...více

Garth | 8.3.2010 Po 10:14 | blog | 4 komentáře | 36x

Vyšlo slunce

Je to zvláštní, že tak málo stačí a člověk se dívá na věci hned jinak. Trochu slunce zrcadleného sněhem na ústupu jako snad příliš brzká předzvěst jara; dřívější probuzení a narušení stereotypu.

Když člověk končí nějakou životní epizodu, je to skvělá příležitost ke změnám. Moje brzší vstávání bylo tedy spíše znouzectností, protože jsem kvůli šíleným snům prostě nemohl dospat a ten poslední, nejšílenější, nejděsivější a nejvíc odrážející poslední události nějak perzistoval a byl živý ještě dobrou půl hodinu po probuzení.
Tak jsem se nenutil do spánku, ale vstal. První překvapení bylo, kolik jsem toho stihl udělat, než jsem konečně vyjel do práce. Kolik času na sebe – zacvičit si po ránu – kolik času poklidit, sednout si v klidu k notebooku a trochu přemýšlet.

Večer předtím jsem byl s Luckou po dlouhé době v intelektuálském klubu. Bylo tam lidí pomálu, v rohu hrálo kytarové duo ma španělky country odrhovačky, které mě spíš rušily, než zpříjemňovaly atmosféru. Potom přišel Ondra, který si po x-té nemohl pořádně vzpomenout, kdo jsme, spíš tak nějak tušil, že nás zná a vyprávěl místopisné historky, které jsem také moc neposlouchal.

Teď jsem v práci, po obědě. Mám žlutou košili a žlutozelenošedou kravatu, kterou jsem nedávno pořídil jako reflexi na kritiky, že se oblékám jak na pohřeb. Pokud ani tohle nevyjde, půjdu do křiklavě žluté a zelené jako Neználek a jestli ani tohle, tak se vrátím ke svým starým košilím a půjdu prostě dělat pohřebáka. Když nemůže přijít hora k Mohamedovi…:-D

Nechci tím říct, že od teď budu vstávat brzy, cvičit nebo se zajímavě se oblékat, takové předsevzetí by na sebe ve třiceti letech vzal možná potomek Arnolda Rimmera, a stejně by to nemyslel vážně. Chtěl jsem tím říct, že – i když se tomu těžko občas věří – občas stačí málo, třeba jen trochu slunce po dlouhé zimě – a člověk se podívá na svět zcela jinýma očima a život přestane být ta známá rutina složená z práce, trochu zábavy a spánku.

Možná jsem to ale jen ráno přehnal s kávou…

...více

Garth | 25.2.2010 Čt 12:46 | blog | 4 komentáře | 56x

Svět očima bloggera

Každý bloguje, je to jakási téměř intimní zpověď, kterou přesto chceme ukázat ostatním. Je to také to, co v normálním životě nemáme čas říct, nebo nemůžeme, nebo nedovedeme zformulovat tak rychle myšlenky. Někdy blog má ukázat – hele, co všechno je za tou slupkou ošklivého, frustrovaného, nezajímavého člověka; někdy je to jen deníček pro potěchu sebe a ostatní.

Občas se najde blog, který něčím opravdu vyniká nad ostatní. Který si přečtete rádi nejenom proto, že ho píše váš kámoš a zajímá vás, co se mu honí hlavou. Blog, který si přečtete, protože je čtivě napsaný, neomýlá stokrát zopakované pravdy (jako spousta blogů) či lži (jako bloodylee), ale zaujme vás, pro něco vás nadchne, pomůže vám srovnat si myšlenky.

Jeden z takových blogů byl podle mého mínění Lucčín blog z Innsbrucku, tvářící se jako obyčejný zápisník studentky v zahraničí, ale plný zajímavých příběhů a postřehů. Něco, co si rádi přečtete ráno u kafe v práci, když ještě nechcete začít pracovat a plky na idnes vás už nebaví.

Takže – tádydádydá – bez dalších okolků na scénu přichází Svět Lucky očima !

Garth | 2.2.2010 Út 18:58 | blog | 2 komentáře | 68x

Třikrát při pondělku

ODS se snaží zlepšit image a nahnat voliče a už má naplánované kroky co dál (citace iDnes) Jednám s Pavlem Bémem o tom, abychom skandál kolem Opencard dostali před voliči aspoň do neutrálního stavu. Ta karta musí mít do voleb více funkcí," naráží pražský poslanec ODS Petr Bratský na aféru kolem nepovedených karet nahrazujících tramvajenku. Přijde mi to, jako by tím voličům říkali : „Sice to neumíme udělat pořádně, ale zase to snad zvládneme nějak okecat.“ Zatím ale mi přijde jim to vrtění psem moc nejde.

Do schránky mi přišel časopis Pražan Věcí veřejných, což je politická strana, pokud neznáte. Na první pohled mi přišlo, že to může být zajímavý a trochu jiný pohled, ale po přečtení několika článků jsem si uvědomil, že celý plátek je plný ukřivděných a pomlouvačných článků o tom, co na které části prahy dělají opoziční strany špatně. Zbytek je vyplněn nezávislými rozhovory s leadry věcí veřejných, důmyslné otázky připravují redaktoři plátku a straníci zároveň.
Nějak z toho nabývám pocit, že politika je opravdu hlavně o silném a charismatickém leadrovi – to ostatní (včetně korupce) jsou rysy partaje vzniklé z činů a motivací jednotlivců.

A do třetice – odehráli jsme celkem úspěšně poslední lednové představení Nože a růže, další nás čeká až v březnu. V únoru nás můžete vidět toliko 20.2. na přehlídce souborů v Liberci.

Garth | 1.2.2010 Po 10:58 | glosy | 0 komentářů | 19x

System Shock

Je to trochu system shock, ale bloodylee opět jede. Tak snad to chvilku vydrží

Garth | 17.1.2010 Ne 21:46 | blog | 6 komentářů | 88x

Během prázdnin

Během prázdnin a dovolených je nejlepší doba pro meditaci a odvrácení se od plitké každodenosti

...více

Mojmír | 2.7.2009 Čt 17:04 | Art | 6 komentářů | 127x

Co uděláte pro peníze?

obrazek Třeba reklamu naprostému shitu, hlavně, když z toho něco kápne…

...více

PJ | 24.6.2009 St 18:22 | blog | 9 komentářů | 249x

Ploučnice

Jestli máte nějakej jinej způsob jak z Mimoně do Český lípy než na kánoji tak ho využijte. Za proplutí stojí jenom průrva Ploučnice mezi Stráží pod Ralskem a Srním potokem. Tam se jede tunelama vysekanejma v pískovci a hned po vyplutí je na břehu otevřenej bufet. JInak samá serpentina, samý křoví, padlá stromy přes cestu, kalná voda a všeljaký bonusy tupu mimoňská kafilérie a bejvalej vojenskej prostor. obrazek

Mojmír | 22.6.2009 Po 09:44 | pozvánky | 0 komentářů | 29x

Nechcete na vodu?

hi! Míra Král pořádá sjezd Ploučnice, pátek odpoledne – neděle. Já tam asi pojedu a budu nabližovat autem. Věci na půjčení, lodě atd. by měly být (za poplatek). Pokud má někdo zájem tak se ozvěte, m§žete přímo jemu kralm (at) mindwarestudios.com

Mojmír | 17.6.2009 St 11:35 | pozvánky | 1 komentář | 65x

100% maturantů se nám dostalo na vysoké školy!!

Pamatuju ovšem časy kdy se plnilo i na 110%. Tehdy, pravda, šlo spíš o brigádnické hodiny a sběr starého papíru. Jako učitel si neodpustím ještě jednu moudrou radu do života svých bývalých žáků. Jak jinak, už z 60.let… obrazek

Mojmír | 8.6.2009 Po 13:22 | Art | 11 komentářů | 185x

Páteční nože a růže

V pátek jsme měli další vystoupení našeho ochotnického kočovného spolku…

Pro mě trošku hustotka, protože den předtím byla drobná akce s lidmi z práce, takže doma jsem byl někdy v pět… a pak celý den v práci… a večer hned na hraní.

Nedostatek spánku jsem dorovnal redbullem s vodkou.. a troškou vína. Alkohol na mě má takový zvláštní probírací účinek…

Takže vystoupení začalo celkem v pohodě. Přišla tak půlka sálu, vepředu seděla Ája, mastili jsme to myslím celkem dobře, Kubovi párkrát vypadl text a bylo tam pár úsměvnejch momentů… samozřejmě neplánovanejch…

Fotka z hraní v Litvínově.. nicméně ilustrační dobře:-)

Jinak celkem fajn, po představení klasicky vínečko a pokec s diváky (většinou samí známí… hehe… až nám dojdou, přestaneme hrát..:P)

Hra je místy intelektuální..

Potom jsme s Kubou šli ještě do nějakého klubu na palmovce, byli jsme tam sami dva a dýdžej, tak jsme chvíli tancovali na parketu, dal jsem ještě nějaký red bull s vodkou a konečně se domů naspat…

...více

Garth | 6.6.2009 So 22:40 | blog, Art | 1 komentář | 75x

Epochální kulturní akce!

Praha Hospoda Na cvičišti Zastávka Hlubočepská 104,120 Kdo přijde nebude prasečí ohon! obrazek

Mojmír | 2.6.2009 Út 13:29 | Art | 1 komentář | 64x

Hašmar

Mezi spamem mi uvízl jeden, který mi nenabízí celonoční erekci, doktorský diplom ani dvacettri milionů dolarů, které dostanu, pokud odpovím na mail…

Tesák oznamuje, že příští víkend je tradiční Hašmar. Ve čtvrtek hvězdy téměř světového formátu… Karavana (ne mraků), red líf, několikátá kapela Petra Kincla (tentokrát kincl krík), Petřina kapela kreativně nazvaná Petra band, Poslední kafe před první zelenou…

V pátek tráva a po trávě už je všechno dobrý… Když se nevyhulíte do Houby….

Já bohužel nejdu, protože to koliduje s našimi dvěma vystoupeníma, takže pokud budete chtít oddech od country, zajeďte si do práglu na trošku jiné kultůry…

Garth | 27.5.2009 St 21:05 | blog, lovosicko | 4 komentáře | 150x

maturity za námi.

Uhrála to moje třída 22 : 6, celkem slušné skore. Zkoušky hotový a já můžu zase začít chodit po výletech. Schválně, kdo pozná zříceninu? obrazek

Mojmír | 27.5.2009 St 16:00 | lovosicko | 11 komentářů | 126x

Moskevské polooddechy

Šepot větru už nikoho nerozhodí. Moje přání, novoroční přání, byla babička, která zpívá s větrem, jako by to ani nebyla ona. Jsou to moje vize, moje představy. Nic z toho není nahrané, nic z toho není na efekt.

Je to strašně silný motiv.

A nikomu to nedojde. Jenže já, když jsem to tehdy na to novoroční přání psal, tak jsem to viděl před sebou.

Protože co jiného vidět na nový rok, než změnu.

Tu babičku, která žila s tím dědečkem takových let. A třeba ani nechtěla, ale prostě se to tak slušelo, nebo musela, nebo i chtěla, protože nechtěla hledat nikoho jiného, nebo z lítosti nebo… nebo z jakéhokoliv důvodu

z jakéhokoliv důvodu strávila život na vesnici, v jednom domě s dědečkem, žehlila mu, prala mu

a přitom chtěla vidět niagarské vodopády a řvát; přitom chtěla brečet a toužit a smát se; a přitom chtěla lásku, lásku, která jde za všechny meze; a přitom chtěla ukázat všem, že má na cokoliv, co si zamane, protože ona byla chytrá…

ale měla vnučku a měla dceru… a tak jim naslouchala, kývala, věděla, o co jde ale taky věděla, že to nemůže říct nahlas.. pak když zařval dědeček, tak šla pro pivo a věděla, že s dědečkem je jí dobře…

jenže chtěla o trošku víc, vždycky, ale byla chytrá – ne – moudrá – byla moudrá a tak neřekla… jen se usmála, uvnitř, nebylo to ani vidět, nedala to na sobě znát… protože věděla, že by tím jenom uškodila hezkosti života…

ale uvnitř čekala na draka, kterej jí bude rovnej…

na draka, kterej měl bejt její partner, ale nebyl… a už to nejde dohnat, protože po šedesátce se ten drak těžko hledá

ale toho dne udělala výjimku; malou, svoji soukromou…. soukromou, malinkou výjimku na sklonku života

uložila dědka a šla ven. protože věděla, že umře sama. úplně sama; ale bude se usmívat, protože budou myslet na to, že tam, za obzorem, na ni čeká její drak; šla ven a byla sama pro sebe; šla, poslouchala vítr; dívala se, jak se chvějí listy břízy a odráží svit měsíce; šla a poslechla ten vítr

chtělo se jí brečet, chvíli

najednou si řekla, že ztratila svůj život, ale hned jí došlo, jaká je to absurdita